Rekordy a kuriozity
Největší sluneční hodiny
Atelier Albatros Brno projektoval stavbu obřích slunečních hodin umístěných na 663 m2 Změna časuplochy náměstí T. G. Masaryka v Třešti. „Ručička” těchto rekordních hodin měří 8,21 m. Stavba byla provedena v červenci 2003. Dvakrát ročně probíhá na náměstí změna času na slunečních hodinách. V dlažbě je umístěno 13 číselníků, které lze posouvat podle letního nebo zimního času.
Největší cykloturistická značka
Město Třešť předalo pelhřimovskému Muzeu rekordů a kuriozit cykloznačku o rozměrech 425 x 100 cm.
Značka bude cyklistům ukazovat směr z Pelhřimova do Třeště po cykloturistické trase č. 5129.
Obří značku vyrobila společnost ARAPLAST, spol. s r. o. Doubravice nad Svitavou v roce 2003.
Největší dvouplášťový trychtýř
Město Třešť uspořádalo u příležitosti otevírání nové cyklotrasy procházející Třeští akci, při níž byl představen obřítrychtýř trychtýř o výšce 210 cm a horním průměru 160 cm vyrobený firmou Podzimek a synové. Současně představením rekordního objektu byl obří trychtýř použit pro symbolický soutok vod přinesených účastníky akce z těchto toků, pramenů, moří a nádrží: Berounka, Brtnice, Günz potok, Chrudimka, Jihlava, Jihlávka, Jordán, Kocába, Labe, Lužnice, Moravská Dyje, Nežárka, Nil, Nitra, Ohře, Opava, Pramenný potok, Pstruhovec potok, Přísečný potok, Rokytná, Svitava, Teplá, Třešťský potok, Vltava, Zlatý potok, Želetavka, Rudolfův pramen, Svatá Kateřina, Jaderské moře, Mrtvé moře, Jesenice.
Rekordu bylo dosaženo 15. května 2004 na náměstí v Třešti.
Nejpočetnější betlém zhotovený největším počtem autorů
V prosinci 2005 uspořádalo Sdružení rodičů při ZŠ Třešť za podpory města Třešť akci, v rámci které byl vytvořen betlém čítající 272 figurek zhotovených 245 autory. Figurky lidských postav a zvířat byly zhotoveny ze dřeva, perníku, textilu, papíru, vizovického pečiva, keramiky, kukuřičného šustí, nepálené hlíny, sádry a dalších materiálů.
Betlém byl po zaregistrování do České databanky rekordů Agentury Dobrý den Pelhřimov nainstalován v Třešti o Vánocích 2005.
Obří krumpáč
Na základě zadání Města Třešť byl vyroben ruční pracovní nástroj -Obří krumpáč krumpáč o délce násady 3050 mm, přičemž jeho kovová část je dlouhá 1357 mm. Dřevěnou násadu vyrobili truhlářští učňové SOŠ a SOU v Třešti – obor výroba nábytku – pod vedením Fr. Krause a kovovou část vyrobili v třešťské kovárně Na Vyhlídce pánové Petr Píša a Adam Třešňák. Hmotnost nástroje je 35 kg.
Krumpáč byl zapsán do České databanky rekordů při příležitosti oficiálního zahájení kompletní rekonstrukce Čenkovské ulice v Třešti. Slavnostní výkop byl proveden dne 11. 5. 2007.
Člověk a čas
Mottem celkové filosofie centra města Třeště je „Člověk a čas”. Protože nic není náhoda a všechno má svůj smysl, ani v Třešti tomu není jinak. Posuďte sami a možná budete překvapeni.
Rekonstrukce náměstí a přilehlých ulic začala v roce 2001. Všichni si dobře pamatujete na výkopy v centru, kde se dokonce našlo část dřevěného vodovodního potrubí. Náročné práce skončily a najednou se do krásy vylouplo trojúhelníkové náměstí, v jehož vrcholu leží reliéf městského znaku, jednorožec vytesaný do žuly. Při oslavách 100 let povýšení na město v roce 2002 jste byli svědky žehnání a křtu. V roce 2002 byly vztyčeny sluneční hodiny, které mají certifikát největších slunečních hodin v ČR s rozlohou 663 m2 a vypínají se do výše 8,21 m, tím bylo náměstí dokončeno.
Začněme tedy naši procházku po symbolech právě ve špici náměstí u reliéfu městského znaku, který dostalo naše město v letech 1493 – 1626 za panování Vencelíků z Vrchovišť. Jednorožec je podle Bohuslava Balbína zvíře složené z několika tvorů, strašlivě řve, podobno tělem koni, co do noh slonu, co do ocasu vepři, co do hlavy jelenu, avšak mající místo parohů roh jeden dlouhý. Je symbolem štěstí a v české a moravské heraldice byl bájný jednorožec značně oblíbenou a rozšířenou erbovní figurou. Na svůj štít jej přijaly mnohé významné rody. Město Třešť přejalo jednorožce do svého znaku jako symbol své vrchnosti. Zde si povšimneme po pravé straně vytesaných čísel. Jsou to letopočty s počty obyvatel města v tom daném roce. Začínáme rokem 1901, následuje rok 2000, kdy bylo v Třešti 5 900 obyvatel a potom již každý rok následuje letopočet a počet obyvatel. Kámen je věčný a tak budou záznamy v kamenné kronice pro budoucnost nezničitelné.
Život člověka odměřuje čas. Hodiny počítají život člověka neúprosně ve stejném rytmu sekund, minut, hodin, dní, týdnů a roků. Počítají čas mládí, zralostí a stáří. A tak čtyři javory červené (Acer rubrum) po levé straně náměstí tuto dobu v sobě sčítají a nesou symboliku zrození, mládí, stáří a smrti. Naproti tomu javory po pravé straně jsou symbolikou živlů, které ovládají život. Je to oheň, voda , vzduch a země. Čtyři fontánky naproti slunečním hodinám jsou symbolikou čtyř ročních období, střídajících se u nás s neúnavnou pravidelností a tak v kameni má každá z nich své jméno vytesáno, aby nebylo na pochybách, že čas se dělí na jaro, léto, podzim a zimu.
Symbolika v duchu „Člověk a čas” pokračuje v přilehlé ulici 5. května. Hlavní silnice, která vede směrem na Jihlavu, je osázená dvanácti javory kulovitými (Acer globosum). A proč jich je právě dvanáct? Přesně tolik je totiž měsíců v roce. Před každým z dvanácti stromů je na obrubníku chodníku vytesáno, kdo městu Třešť javor věnoval. Pokud tam ještě žádný nápis není, tak je strom připraven k věnování.
Předposlední zastavení je v ulici Na Hrázi, před bustou Šimona Partlice ze Špicberka. V zemi je zadlážděno 24 kostek s čísly. Tyto kostky označují počet hodin, které má každý den, den člověka na Zemi. Kamenné kostky jsou umístěny před bustou Šimona Partlice proto, že byl lékařem, matematikem a astronomem, tedy člověkem, který se zabýval časem a prostorem. Možná se podivíte, proč právě před bustou jsou číslice 11, 12 a 13. Tyto číslice totiž označují vrcholná zastavení na Křížové cestě.
Procházka končí u Třešťského potoka, který svou životaschopnou sílu nabírá od nejvyššího vrcholu Vysočiny Javořicí, kde pramení. Někdy se vody potoka valí líně ve svém korytu jindy se promění v hrozivou sílu, která nutí člověka k bázni a úctě před živly, ale po většinu času si dobromyslně bublá a brouká tak, jak to známe z písně Voskovce a Wericha – Život plyne jak voda….
Klid a mír tohoto místa střeží barokní sochy na hrázi. Jsou to mlčenliví strážci a pamětníci mnoha změn, které přinesl čas v podobě různých dějinných událostí.
Kruh se uzavírá, čas neúprosně odměřuje stále ve stejném rytmu a jsme opět na začátku nebo na konci, ale to je již jiná filosofie a jiná úvaha.
