Město Třešť

• O městě
• Městské části
• Kultura
• Partnerská města
• Turistika
• Infocentrum
• Městská památková zóna
• Kulturní dům
• Franz Kafka v Třešti
• GIS
• Fotogalerie
• Mikroregion Třešťsko

mapa serveru

Městský úřad Třešť
Revoluční 20
589 14 Třešť

tel: 567 584 920
fax: 567 224 125
www: http://www.trest.cz
e-mail: mesto@trest.cz

Pondělí, Středa
08:00 - 11:00
12:00 - 17:00

Tento projekt se uskutečnil
s finanční podporou
Fondu Vysočiny

Městská památková zóna

MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ ZÓNA TŘEŠŤ

Vyhlášena vyhláškou Ministerstva kultury České republiky dne 22.září 1995. Městská památková zóna se rozkládá na území o rozloze cca. 50 ha.

1. Kostel sv. Kateřiny Sienské
2. Kostel sv. Martina
3. Fara
4. Kaplanka
5. Hřbitovní kaple
6. Zámecký areál
7. Židovská synagoga
8. Dům č.p. 15
9. Dům č.p. 16
10. Dům č.p. 17
11. Dům č.p. 18
12. Dům č.p. 104 a 105
13. Dům č.p. 114
14. Dům č.p. 179
15. Dům č.p. 462
16. Sochy v ulici Na Hrázi
17. Boží muka v ulici Fritzova
18. Poklona v ulici Vozábova
19. Vězeňský dvůr

Kostel sv. Kateřiny Sienské

• Ulice 5.května

• Dominanta historického jádra města z první poloviny 14. století. Pozdně gotická monumentální sakrální architektura výrazně renesančně upravená. Jednolodní stavba s půlkruhovým závěrem kněžiště, průčelí přístavku se štítem a sedlovou střechou prolomeno třemi oválnými okenními otvory s kamenným ostěním a pravoúhlým vstupem.

Kostel sv. Martina

• Ulice Fritzova

• Monumentální gotická sakrální architektura situovaná na terénní vyvýšenině nad farním areálem. Byl založen ve 13. století a je nejstarší architektonickou památkou města. Dostavěn byl v 2. polovině 15. století a později barokně upra­ven. Zajímavý je gotický náhrobek Jana z Hodic, renesanční náhrobek Kryštofa Vencelíka, pozdně gotická kamenná kazatelna a krajkový ob­raz sv. Anežky.

Fara

• Ulice Fritzova

• Objekt fary je součástí rozlehlého celku budov fary přimykajícího se k ohrazenému areálu kostela sv. Martina sestává z vlastní budovy fary, z hospodářského stavení na západě a velké obytné budovy nynější fary na severu. Na jihozápadě je dvůr uzavřen zdí s korunou krytou stříškou. Budova byla vystavěna v roce 1615.

Kaplanka

• Ulice Fritzova

• Volně stojící přízemní budova obdélníkového půdorysu z roku 1771, fasáda hladká, prolomená 1 okenní osou v líci zdiva.

     Hřbitovní kaple

• Ulice Hřbitovní

• Hřbitovní kaple je hodnotnou architekturou z roku 1888 a představuje dominantu městského hřbitova. Hřbitovní kaple s hrobkou rodin Schumpeterů a Killianů je umístěna v horní části hřbitova, v jeho východní části. Hrobka je částečně zapuštěna do terénu, vlastní kaple je jednoprostorová přízemní stavba o rozměrech 6,5 x 5,5 m. Obvodový plášť je formálně členěn římskou arkádou se čtverhrannými pilastry a kompozitními hlavicemi. V průčelí tympanonu je, ve vrcholku štítu, stojí plastika anděla. Interiér je trojbarevný se zlacenými doplňky, strop imituje kazetové členění.

Zámecký areál

• Ulice Dr. Richtra

• Zámek vybudoval v 16. století M. Grimm, v polovině 17. století bylo druhé patro přestavěno k obytným účelům. Dnes slouží jako hotel a místo pořádání vědeckých seminářů a symposií. Přilehlý anglický patnáctihektarový park vyzývá k příjemným procházkám.

• Kolem téměř čtvercového dvora čtyřkřídlá dvoupatrová zámecká budova se čtyřbokými diagonálně postavenými věžemi na nárožích a čtyřbokou věží nad hlavním průčelím.

• Sochy dvou vojínů na bráně do hospodářské části zámku. Na pilíři u brány, ukončeném vyloženou římsou, čtvercová podnož s kamennými sochami vojínů v podživotní velikosti.

• Zámecký park obklopuje zámeckou budovu ze všech stran. V předzámčí travnatá plocha lemována příjezdovou cestou k zámku. Další část má charakter háje, kde vynikají mohutné stromy, výrazně se uplatňuje dubová alej, vedoucí od zámku přes okraj parku do polí.

• Náměstí Svobody

• Synagoga byla vystavěna po požáru židovského ghetta v roce 1824 za finanč­ní podpory Jicchaka Wiesenwalda a sbírky občanů. Vysvěcena byla 22. 9. 1825. Dnes je majetkem Čs. církve husitské. Slouží jako galerie a hudební síň. O životě třešťské židovské obce vypovídá stálá expozice Zaváté stopy.

 Dům č.p. 15

• Náměstí T.G. Masaryka

• Barokně upravený renesanční dům, z doby kolem roku 1600, přestavba v roce 1788, je součástí řadové zástavby východní fronty náměstí. Fasáda průčelí je hladká zdobená jednoduchým obdélným sgrafitem bez kordonové římsy. Náročnější půlkruhově zaklenutý renesanční portál je zdoben rýhovými rámci, bohatě profilovanou římsou na sloupcích, ve výsečích nad obloukem tesané ornamenty ve tvaru růže, na klenáku maskaron. Kvalitní replika barokních vrat s motivem slunce.

 Dům č.p. 16

• Náměstí T.G. Masaryka

• Dům se střídmou klasicistní fasádou je součástí řadové zástavby východní fronty prostranství rázu náměstí. Portál zaklenutý stlačeným obloukem s jednoduchou římsou na sloupcích a klenákem, vedle klenáku rytý letopočet 1788, v klenáku v rámečku s ujmutými rohy, psaníčková bosáž a ryté domovní číslo N 65.

Dům č.p. 17

• Náměstí T.G. Masaryka

• Velký dům vybudovaný v roce 1804 je součástí řadové zástavby východní fronty. Namísto dvou okenních otvorů heraldicky vpravo prolomen pravoúhlý výkladec, fasáda průčelí je výrazně simplifikována – členěno lezénovými rámy ve vertikálních pásech s visáží.  Prostor průjezdu s valenými klenbami na pasech, heraldicky vlevo nízký pravoúhlý vstup s ostěním.

Dům č.p. 18

• Náměstí T.G. Masaryka

• Velký dům datovaný kolem roku 1800 je součástí řadové zástavby východní fronty prostranství náměstí. Jednopatrová budova členěna na nárožích a kolem osy lesinami a visáží. Na osu domu pravoúhlý vchod s kamenným ostěním a nadsvětlíkem. V nadpraží volutově stočené návojové římsy, nad okny lípaný štukový rokajový dekor.

 Dům č.p. 104 a 105

• Ulice Franze Kafky

• Mohutný samostatně stojící jednopatrový dům obdélného půdorysu časově datovaný na konec 18. století. Přístupný je segmentově klenutým vjezdem s dřevěnými vraty, v nichž je branka pro pěší. Průčelí je šestiosé s novodobými pravoúhlými okny. V interiéru jsou okna v segmentových záklencích. Přízemí členěno lezénovým rámem, v patře jsou mezi okny zbytky pilastrů s volutovou hlavicí. V průčelí profilovaná podstřešní římsa, ze dvora fabionová, nese valbovou střechu. V interiéru dochovány pruské klenby.

Dům č.p. 114

• Náměstí Svobody

• Samostatně stojící patrový barokní dům v exponované poloze na nároží. Dům uzavírá ze severní strany drobné náměstí vzniklé rozšířením úseku ulice Franze Kafky.

Dům č.p. 179

• Malé Náměstí

• Patrový dům o krátkém průčelí střídmě zdobeném, klasicistního rázu z první poloviny 19. století, s velmi protáhlým dvorním traktem. Objekt je dnes nárožní. Dříve navazoval na sousední zástavbu heraldicky vlevo, dnes odstraněnou zdí s vjezdem. Dochovaly se kamenné sloupky portálu s patkami ukončené římsou. Střecha krátkého průčelního traktu je valbová, dvorního křídla sedlová.

• Ulice Rooseweltova

• Barokní městský dům vystavěn na konci 18. století s bohatě zdobenou průčelní fasádou, přízemí průčelní fasády upraveno – dnes heraldicky zprava prolomena dvěma pravoúhlými výkladovými otvory, hlavním pravoúhlým vstupem v rizalitu, párem pravoúhlých výkladových otvorů, a  pravoúhlým vstupem. Heraldicky zprava na budovu navazuje vysoká zeď s prolomeným vjezdem zaklenutým stlačeným obloukem s klenákem s profilovanou zalamovanou návojovou římsou. Vjezd uzavírají vrata – kvalitní replika barokních vrat s vyloženým motivem slunce v horní části. V sedlové střeše kryté taškou prolomeny dva vikýře s oválnými okenními otvory a pultovou stříškou.

• Dětství zde prožil jeden z nejvýznamnějších rodáků, ekonom Josef Alois Schumpeter. Stal se prvním rakouským ministrem financí, pů­sobil jako profesor na univerzitách v Bonnu a na Harvardu a je znám jako tvůrce japonského hospodářského zázraku. Žil v letech 1883–1950. V současnosti je v domě umístěna expozice muzea a betlémů.

Sochy v ulici Na Hrázi

• Ulice Na Hrázi

• Sochy časově určené na konec 18. století. Na obdélné základně čtyřboký sokl s bočními tvarovanými křídly, nahoře i dole stočenými do volut. Na přední straně soklu rytý rám. Sokl ukončen vyloženou profilovanou římsou, na ní podnož ve tvaru zeměkoule obtočené hadem a půlměsícem. Na podnoží socha Marie v životní velikosti, v kontrapostu, levé koleno vytlačeno. Šat zřasen. Plášť přehozen cípem přes pravou paži, obtáčí pravý bok a je rozevlátý u levého boku a za tělem. Ruce pokrčeny, sepjaty a zdviženy vzhůru. Hlava zakloněna a pootočena k pravému rameni s pohledem upřeným k nebi. Kolem hlavy obroučka z hvězd. Po levém boku Immaculaty stvol lilie. Naproti socha sv. Jana Nepomuckéh v životní velikosti, levá noha pokrčena. Světec oděn v kanovnické roucho, levá ruka pokrčena, drží v náručí kříž s korpusem, pravice přidržuje břevno. Hlava bez biretu, skloněna a pootočena k levému rameni. Kolem hlavy obroučka z hvězd. Po pravém boku světce stojí puttu s vykročenou levou nohou. V levici drží biret, v pravici mučednickou ratolest. Obě ruce zdviženy vzhůru ke světci. Hlava otočena k pravému rameni.

 Boží muka v ulici Fritzova

• Ulice Fritzova

• Boží muka datovaná r. 1766. Na čtvercové základně čtyřboký sokl s rytými rámy, na přední straně iniciála ICS. Na soklu pilíř s vybraným nárožím, ukončený římsovou hlavicí. Na ní čtyřboká kaplička ze tří stran uzavřená železnou tepanou prosklenou mříží. Hlavní římsa půlkruhově vypjatá, na nárožích stočená do volut, nese nízký komolý jehlan, završený koulí s tepaným křížem.

Poklona v ulici Vozábova

• Ulice Vozábova

• Na jednostupňové základně čtyřboký sokl členěný rytými rámy s vybranými rohy. Na přední straně ryté iniciály PPP 1753. Sokl ukončen jednoduchou masivní římsou, na ní sloup s enthasí, ukončený čtvercovým plinthem. Na něm plechová silueta Madony, krytý plechovou stříškou.

Vězeňský dvůr

• Ulice Revoluční

• Areál památného místa událostí z r. 1945, je tvořen vnějším a vnitřním dvorem v sousedství budovy, která sloužila za druhé světové války jako věznice. Parková úprava vnějšího dvora s řeckým ohněm směřuje k vlastnímu pietnímu místu - vnitřnímu dvoru. Jeho těžištěm je sousoší mrtvého a umírajícího, umístěné ve skupině nepravidelně rozmístěných žulových sloupků, symbolizujících popravčí kůly z r. 1975.